Arči - jak to začalo a jak je to teď
Ahoj,
jmenuji se Arči a narodil jsem se 16.08.07 v České Bělé mamince Berry a tatínkovi Calderonovi. Mám ještě 4 sourozence, ale ti se rychle rozprchli a nechali mě u nás doma samotného. Ale to já jsem si užíval, už jsem si brousil zoubky na to, že budu s mamkou doma napořád. Když mi bylo tři a půl měsíce, tak se u nás objevili nějací čmuchalové. Hned jak mě pustili do dveří, tak jsem se rozběhl plnou parou vpřed a tu jednu sejmul k zemi. A to jsem měl jen 14.5 kg a ona spadla jak hruška. Dal jsem jí co pro to a uštědřil nějaký ten štípaneček! Nějak ji to neodradilo a za půl hodiny už jsem seděl v autě a někam mě vezli. Snažil jsem se jim naznačit, že je mi smutno a že chci zpátky, ale oni jen ťuťu ňuňu a jeli pořád dál. Tak jsem se rozhodl zakročit rázněji a pozvracel jsem jim celou zadní sedačku. Bylo mi té snídaně líto, ale jinak to nešlo :-( Donutilo je to zastavit a než uklidili auto, tak jsem prchnul do lesa. Chvilku jsme si hráli na honěnou, ale nakonec jsem se nechal chytit a šel radši s nima. V tom lese jsem se totiž docela bál.
Od 1. prosince 07 bydlím v Klenovicích na Hané. Mám za úkol hlídat dvůr plný králíků a papoušků a hodně mě to baví. Neunikne mi ani myška a každého, kdo není ohlášen paničkou dopředu, rychle vyháním ven. Je to docela sranda. A když se přece jen nudím, tak jim okoušu broskvoń, rozbiju pár květináčů, pustím králiky na vycházku a nebo rozcupuju plotek. Vždycky se něco najde :-) Chodíme 3 x denně na vycházku. Nejradši mám tu dlouhou, kdy běhám bez vodítka. Ostatní už jsou trochu horší, protože musím capkat na šňůře. Ale aspoň si počtu, co kde je nového a který kámoš nebo nepřítel mi tu okupoval rajón.
Teď už jsem velký kluk, v pátek 16.1.09 mi bude 17 měsíců a tak se snažím trochu osamostatňovat. Nepotřebuju přece, aby mi chodil furt někdo za zadkem a vykládál co mám a nemám dělat. No je to s tou rádoby paničkou docela boj. Už od mala chodíme na cvičák za ostatníma pejskama. Holky mám rád, je s nima sranda, vždycky je pořádně proženu, ale chlapi ať mi nelezou do cesty! No a to je vlastně právě ten problém, kvůli kterému se pořád dohadujeme. Já se jen tak nedám. I když je fakt, že teď už trochu přitvrzuje a začala mi na procházkách dělat všechny možné nepříjemnosti, jen abych se nevrhal na psy. Dnes na mě navlíkla ohlávku a lítala schválně pořád na opačnou stranu než jsem chtěl já. Za chvíli už jsem na to neměl nervy, tak jsem šel radši hezky - kdo by se s ní furt přetahoval! Dokonce jsem musel projít kolem psa a že mě tou ohlávku tak trochu dostala, tak jsem to teda pro tentokrát zkusil bez vrčení - a ono se to vyplatilo! Dostal jsem pořádnou nadílků š
kvarků. Možná to příště zkusím zase! Ale jen možná ..... :-)))))